Central Moravian Moravian dialects

an inscription on façade of prostějov castle showing poem written in hanakian dialect

central moravian dialects, or hanakian dialects (hanak dialects, haná dialects, czech: hanácké nářečí, hanáčtina), spoken in central part of moravia around znojmo, třebíč, brno, olomouc, přerov, zábřeh , Šumperk. while central moravian group traditionally contained many dialects native specific microregions, today s spoken language across central moravia moving towards unified common hanakian dialect (czech: obecná hanáčtina). features of group include

a prevalence of vowels e , é in place of i/y (ryba > reba, život > ževot), í/ý (mlýn > mlén), , ej (nedělej > nedělé).
o , ó in place of u , ou, respectively (ruka > roka, mouka > móka). extension, third person plural ending of verbs -í in standard czech, , -ej(í) or -ou in common czech, -ijó, or -ó in central moravian (prosí/prosej(í) > prosijó, hrají/hrajou > hrajijó/hrajó). instrumental ending -í replaced -ó (s naší kočkou > s našó kočkó).
the ending -a instead of -e feminine nouns , possessive adjectives retained, in slovak (e.g. naša slepica standard czech naše slepice).
the verb “to be” has 1st person singular present tense form su rather jsem.
in contrast common czech, -l on past tense verbs retained (nesl , never nes).

the dialects spoken in , around brno have seen lot of lexical influence hantec slang, jargon incorporating many german , yiddish loanwords local central moravian dialect. although 21st century slang had declined in use, vocabulary hantec still used commonly in everyday speech, example šalina instead of tramvaj “tram”, german elektrischelinie.

the hanakian dialect has literary presence. writers have written in hanakian dialect include alois , vilém mrštík, ondřej přikryl , jakub obrovský. written hanakian dialect distinguishes between wide or open ê , ô (as in rêba, rôka), , closed e , o, reflect dialects pronounce these 2 sounds differently.

smrť kmotřička (example text)

bêl jednó jeden člověk tôze chôdobné na sfětě. narodil se mô chlapeček, ale nigdo (nihdo) nechtěl mô jiť za kmotra, že bêl tôze chôdobné. otec si povidá: „milé bože, tak sô chôdobné, že mně nihdo nechce poslóžeť v té věce; veznô (vemô) si chlapca, pudô, keho potkám, teho naptám za kmotra, nepotkám-lê žádnyho, kostelnik mně přece snaď poslóži.“ Šil potkal smrť, ale nevěděl, co je za osobô; bêla pěkná ženská, jako iná ženská. ptal jô za kmotřêčkô. ona se nevêmlóvala hneď ho přêvitala kmôcháčkem, vzala chlapca na rôkê nesla ho kostela. chasnička pokřtilê jak se patři. (full text)

czech translation:

byl jednou na světě jeden velmi chudý člověk. narodil se mu chlapeček, ale nikdo mu nechtěl jít za kmotra, protože byl velmi chudý. otec si povídá: „milý bože, jsem tak chudý, že mi v té věci nikdo nechce posloužit; vezmu si chlapce, půjdu, koho potkám, toho si najmu jako kmotra, nepotkám-li nikoho, snad mi přece poslouží kostelník.“ Šel potkal smrt, ale nevěděl, co je za osobu; byla pěkná žena, jako jiná žena. požádal ji, aby šla za kmotru. ona se nevymlouvala hned ho oslovila „kmotříčku“, vzala chlapce na ruce nesla ho kostela. chasníčka pokřtili, jak se patří.